Zámecká expozice v J. Hradci přibližuje rytířskou kulturu

Pieta z Lodhéřova náleží k jedněn z mála dochovaných opukových soch vyrobených v parléřovské huti v Praze.

Nová expozice gotického paláce na hradě a zámku v Jindřichově Hradci přibližuje rytířskou kulturu středověku. Pod názvem Následovníci Sv. Jiří odkrývá návštěvníkům druhé prohlídkové trasy unikátní soubor nástěnných maleb, který se zachoval v gotickém paláci. Zobrazuje téma svatojiřské legendy a je prezentovaný veřejnosti nejen v autentické podobě, ale také prostřednictvím animovaného filmu.

JINDŘICHůV HRADEC – Expozice se zaměřuje na rytířský způsob života majitelů jindřichohradeckého hradu a poukazuje na jejich celoevropské společenské kontakty. Nabízí k prohlédnutí rovněž dvě ojedinělé středověké sakrální památky – gotickou deskovou malbu Madony z Jindřichova Hradce a dosud neprezentovanou opukovou sochu Piety z Lodhéřova. Expozice vznikla jako součást projektu Národního památkového ústavu označeného jako Lucemburský rok a pro veřejnost se otevře v sobotu 13. srpna 2016.

Následovníci Sv. Jiří vyplňují místnosti starého gotického paláce, zčásti ještě románského, který dobudoval Oldřich III. z Hradce v první polovině 14. století. „Hlavní je komnata s nástěnnými malbami zobrazujícími legendu o Sv. Jiří, patronovi rytířů. Svatojiřská legenda ve vstupní síni Oldřichova hradu patří k nejrozsáhlejším cyklům v celoevropském kontextu,“ vyzdvihuje klíčový artefakt nově instalované trasy její kurátor a kastelán Jan Mikeš. „Tvoří jej pásmo více než padesáti scén z legendy o Sv. Jiří,“ upřesňuje Mikeš.

Životní příběh Sv. Jiří na jindřichohradeckých malbách svojí dějovostí připomíná středověký komiks. „Díky tomu se zrodil nápad oživit jej v podobě animovaného filmu, který promítáme návštěvníkům v jedné ze dvou místností nové vstupní expozice,“ popisuje Jan Mikeš netradiční způsob prezentace nástěnných maleb. Film je dílem animátorky Ireny Brunnhoferové a studentů ateliéru animace VŠUP pod vedením Zuzany Bukovinské. Vznikl kombinací moderní digitální a klasické ploškové animace.  

Sv. Jiří zemřel až napotřetí

Malby zachycují soupeření Jiřího s pohanským králem Daciánem. Jiří zachrání před drakem pohanskou princeznu a přivede na křesťanskou víru nejmocnějšího mága Athanasia tím, že bez následků vypije pohár s jedem. Zatvrzelý odpůrce křesťanů, král Dacián, ho však zabije a rozseká na kusy. Božím zázrakem je Jiří vzkříšený. Sám potom křísí mrtvé a přesvědčuje zástupy, aby přijaly křest. Dacián jej znovu nechá stít, nicméně Jiří zemře až napotřetí, spolu s pokřtěnou královou manželkou. Daciána a jeho pochopy spálí plameny z nebes.

Výjevy svatojiřské legendy koncipoval v Jindřichově Hradci s největší pravděpodobností jeden z příslušníků zdejší komendy Řádu německých rytířů na objednávku Oldřicha III. z Hradce. Jejich poselství ideově souvisí s křížovými výpravami do Prus a Litvy, tehdejších posledních pohanských zemí Evropy, kterých se opakovaně účastnil i Jan Lucemburský.

Nástěnné obrazy v dalších staletích zakrylo přemalování a objevil je teprve v roce 1838 hrabě Karel Evžen Černín, nadšený milovník historie. Díky osvětlení, vitrážím v oknech a dalším úpravám středověkého sálu, provází legendu znovu atmosféra, jakou měla v době, kdy se v sále scházel k rokování výkvět české šlechty. Pod jednotlivými scénami jsou vymalované erby zúčastněných rodů.  

Představují se Madona z Hradce a Pieta z Lodhéřova

Cílem nové expozice je seznámit návštěvníky s historií rodu pánů z Hradce, jejich sídlem a životem v době od 13. století až po největší slávu ve druhé polovině 15. století. „Sídlo pánů z Hradce tvořilo díky přeshraničním společenským i rodinným kontaktům svých majitelů kulturní most, jímž mezi českou šlechtu pronikal rytířský způsob života i myšlení. Nikoli náhodou byl právě v Jindřichově Hradci nalezený jeden z nejstarších úryvků slavného rytířského eposu Alexandreida, dnes uložený v Národním muzeu,“ připomíná kastelán.  

Dobu největší slávy hradu ve druhé polovině 15. století symbolizuje jeho vystavený model. Ve větší šíři se zcela poprvé prezentují archeologické nálezy z mnohaletého průzkumu profesora Tomáše Durdíka, již zesnulého kastelologa a archeologa. „Největší pozornost budí dosud neznámé a zcela ojedinělé gotické figurální kachle ze 14. – 15. století. Zájímavé jsou také předměty denní potřeby, militárie a součásti oděvů. Veškeré nálezy se unikátně dochovaly zakonzervované v bývalé hradní cisterně,“ říká Luděk Jirásko z Akademie věd ČR, přední odborník na středověkou historii Jindřichova Hradce.  

Samostatnou část expozice zaujímají dvě nesmírně vzácná sakrální umělecká díla, která jsou k vidění v bývalé sakristii. První z nich je gotický deskový obraz Madony z Jindřichova Hradce z doby kolem roku 1460. Návštěvníci jej uvidí již zrestaurovaný díky finanční podpoře Ministerstva kultury. Druhou velmi cennou památkou je opuková plastika Piety z Lodhéřova z 80. let 14. století, která je pro veřejnost dosud neznámá a bude vystavená díky spolupráci s Biskupstvím českobudějovickým. Oba exponáty doprovází panelová výstava o jejich historii a technologii výroby.

(tzp, lho)
Foto archiv NPÚ

Přidej komentář