Žďákovský most udivuje rekordním obloukem

Díky rozpětí oblouku, které činí rekordních 330 metrů, se Žďákovský most v době otevření roku 1967 stal největším svého druhu na světě. Postupně klesal v žebříčku, stále však drží primát v České republice. Unikátní stavbu přibližuje výstava, kterou hostí Malé výstavní síně Prácheňského muzea v Písku

Malé výstavní síně Prácheňského muzea v Písku hostí od 1. června do 3. září rozsáhlou dokumentační výstavu Žďákovský most – Ocelový most století připravenou ve spolupráci s Muzeem silnic ve Vikýřovicích. Písečtí navázali na úspěšný projekt z roku 2017 o železobetonovém mostě na Podolsku. „Žďákovák“ překlenul hladinu Orlické přehrady v roce 1967 a zařadil se k unikátním stavbám nejen v regionu a republice, ale i ve světovém měřítku.

PÍSEK – Pozoruhodné mostní konstrukce patří k charakteristickým kulisám na Písecku. Vzpomeňme středověký Kamenný (či Jelení) most přes Otavu přímo v okresním městě, empírový řetězový most přestěhovaný z Podolska do Stádlce, železobetonový Podolský most nebo železniční most v Červené nad Vltavou. Ve výčtu nesmí chybět Žďákovský most, skutečná perla našeho mostního stavitelství – ocelový silniční spojník na trase z Tábora do Plzně pojmenovaný po zatopené osadě Žďákov. Po devět let trvajícím budování se roku 1967 stal největším prostým plnostěnným dvoukloubovým mostem z oceli na celém světě. Aktuálně mu patří 27. pozice, ale v Česku si udržuje primát.  

Rozpětí oblouku Žďákovského mostu činí 330 metrů, což dodnes vyvolává obdiv. V rámci brněnského sympozia Mosty 2001 získala majestátní jihočeská stavba zaslouženě cenu Most století v kategorii ocelových silničních mostů. Širokou veřejnost zaujal v devadesátých létech „Žďákovák“ využitím pro bungee dumping, ale také spojením s kauzou orlických vražd. „V každém případě se řadí k nejkrásnějším na světě,“ vyzdvihuje kurátor Jan Kouba. Výstava prezentuje plány na výstavbu mostu přes Vltavu z doby Rakousko-Uherska i kolem 2. světové války. Dobové snímky, projekty a jiné archiválie doplňuje přes pět metrů dlouhý model mostu, zapůjčený z Národního technického muzea v Praze.

Zájemcům o podrobnější historii výstavby je k dispozici také katalog s fundovaným textem Tomáše Jandy, spoluautora výstavy.

(lho, pmp)
Foto archiv Prácheňského muzea

Přidej komentář