Zlomila se církev za totality? Odpověď dá výstava v NPÚ
Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv Kanceláře prezidenta republiky ve spolupráci s Národním památkovým ústavem přichystaly výstavu s názvem Diktatura versus naděje, která mapuje pronásledování římskokatolické církve v Československu v období 1948 – 1989. Expozice je přístupná v galerii NPÚ na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích do 12. dubna každý všední den od 9 do 16 hodin.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Dějiny 20. století zaznamenaly nejen obrovský civilizační posun s technickým pokrokem, ale také dvě světové války a opakované pošlapávání lidských práv. Zvlášť destruktivní úlohu sehrály totalitní režimy – nacismus a komunismus. Jako politická hnutí se zaměřovaly systematicky na zmanipulování a porobu jedince. Komunismus, který v Československu vládl čtyři desítky let, důkladně likvidoval všechny prvky demokracie a ničil tradiční základní hodnoty spojené s křesťanstvím.
V době nacistické okupace 1939 až 1945 se spousta kněží zapojila do domácího odboje. Mnozí sloužili v zahraniční Čs. armádě u letectva, dělostřelectva a dalších zbraní. Kolem 230 diecézních kněží, také řeholníků i řeholnic zahynulo v koncentračních táborech. Církev obstála se ctí a rozhodně nebylo možné plošně ji vinit z kolaborace. Do nově budované poválečné církevní struktury (Vatikán za války odmítl jmenovat biskupy dosazené Němci) se prosadili hodnostáři zocelení těžkými zkouškami.
Biskupský sbor se ocitl v izolaci
Z koncentračních táborů se vrátili Josef Beran, arcibiskup pražský, nebo salesián Štěpán Trochta, biskup litoměřický. Protiněmecký odboj aktivně podporovali Karel Skoupý, biskup brněnský, či Josef Hlouch, biskup českobudějovický. Tito lidé pevných postojů a ryzích charakterů nastoupili na biskupské stolce a po komunistickém puči v roce 1948 neakceptovali podmínky a požadavky, které na ně kladla vládnoucí garnitura. Ta si představovala, že přes biskupy ovládne masy.
Pro československé komunisty se římskokatolická církev stala zásadní překážkou. Jelikož zkrachovala všechna jednání, v nichž uzurpátoři moci neprosadili svůj jednostranný nátlak, zasáhli silou. Na jaře 1949 zřídili zvláštní operativní komisi KSČ pro boj s církví, tvz. církevní šestku, a na podzim téhož roku vydali sérii zákonů určujících absolutní podřízenost církevních struktur komunistickému státu. Tažení proti neoblomné opozici naplno spustili tzv. čihošťským zázrakem, v jehož důsledku estébáci umučili faráře Josefa Toufara.
Režim v krátké době násilně izoloval biskupský sbor od věřících. Nejvyšší církevní představitele internoval v domácím vězení nebo na utajených místech. Biskupové Pícha a Matocha zemřeli v internaci, většina zbývajících se dočkala propuštění až v roce 1965. Rovněž byl přerušený diplomatický styk s Vatikánem a začaly politicky motivované soudní procesy, jimž padli za oběť hlavně představitelé řeholí, kteří pracovali s mládeží. Štvavá kampaň označovala kláštery jako špionážní centra připravující ozbrojený konflikt.
Rostl počet věřících
V českých zemích bylo do roku 1968 odsouzeno celkem 355 řeholníků úhrnem na 2 106 let a 1 měsíc odnětí svobody. Třikrát byl vynesený rozsudek doživotí. „Ještě v roce 1965 padaly tresty ve výši patnácti let, což zrovna moc nekorespondovalo s dobou pozvolného uvolňování ve společnosti. Poslední politický vězeň, jezuita Josef Sukop, se vrátil do civilního života až v roce 1968,“ připomíná spoluautorka výstavy Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Roku 1950 se uskutečnily útoky na kláštery mužských i ženských řeholí. Celkem 1 240 řeholníků a rovněž nemalý počet řádových sester komunisté uvrhli do centralizačních a internačních klášterů. Znemožnili jejich činnost. Na místa odstraněných duchovních se režimníci snažili dosadit osoby, které se nechaly koupit. Nebylo jich mnoho. „V padesátých létech se komunistům podařilo najít pět spolehlivých lidí v čele s Josefem Plojharem. Těch si ale nikdo nevážil,“ upozorňuje Vodičková.
Paradoxně v roce 1951 stoupl počet věřících (ze 70 procent při sčítání lidu v roce 1921 na více než 76 procent). V době šílené brutality, kdy kněží končili ve věznicích a uranových dolech, vzrostla popularita církve, která jako poslední instituce stála proti komunistickému režimu a v podstatě se proměnila v politickou opozici, byť o to vůbec neusilovala. Kolem roku 1968 se někteří biskupové vrátili na své stolce, ale po nástupu normalizace se dostali pod obrovský tlak církevních tajemníků. Brzy zemřeli Josef Hlouch i Štěpán Trochta.
Poutníci z Velehradu se nebáli
Strana a vláda vybudovaly důmyslný systém dohledu nad fungováním církve, ale křesťané dokázali žít i v částečném utajení. Rozvíjel se samizdat a podzemní církev. Ve druhé polovině osmdesátých let se aktivizoval oficiální i neoficiální církevní život. Režim velmi zaskočilo spontánní vystoupení věřících při poutní slavnosti na Velehradě roku 1985 a nevěděl si rady s peticí za náboženskou svobodu, jejímž iniciátorem byl moravský katolický aktivista Augustin Navrátil. Podepsalo ji přes 600 tisíc občanů.
Výstava v galerii NPÚ je součástí dlouhodobého projektu. Jeho první část, zachycující padesátá léta 20. století, byla představená na podzim 2009 ve Strahovském klášteře. Odtud putovala po českých a moravských diecézích. Autorský tým později rozšířil její časový záběr o léta šedesátá až osmdesátá a profiloval ji také jako podnět k zamyšlení nad úlohou duchovních tradic v životě národa. Takto měla premiéru v listopadu 2012 na Papežské univerzitě Svatého Kříže v Římě. Nyní v Českých Budějovicích má své třinácté zastavení.
Dvaadvacet panelů přináší vedle textů rovněž unikátní fotografie, z nichž mnohé pochází z archivů StB. K dispozici je úhledný katalog. Vznikl rovněž výukový materiál, který lze volně stáhnout na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Aktivity realizované pomocí cvičení v pracovních listech přivedou žáky k porozumění klíčovým momentům z dějin české katolické církve a blíže je seznámí s osudy předních církevních osobností Josefa Berana, Jana Anastáze Opaska, Miloslava Vlka nebo Dominika Duky.
Ladislav Lhota
Foto autor
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ