Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Das Filmfest zachytí ženskou duši ve spárech neonacismu, komunismu a náboženského fanatismu

Das Filmfest 2012
Štěstí - Das Filmfest 2012
27.08.2012 22:53 |

Ženské hrdinky v mezních životních situacích, výkladní i odvrácená tvář Berlína, hrdinové v bývalém východním Německu i život náboženských menšin v německy mluvících zemích. Ale rovněž zjištění, že i Švýcarsko se ještě donedávna potýkalo s chudobou, údajný incestní vztah dekadentního básníka Georga Trakla, vnitřní pnutí fenomenálního soudobého umělce Gerharda Richtera či pohled na Alpy válcované lyžařskou a stavební lobby, zpěčující se reklamním prospektům… Také letošní, v pořadí už sedmý ročník Festivalu německy mluvených filmů Das Filmfest nabídne publiku v Praze a Brně mezi 17. a 21. říjnem poutavou kombinaci hraných a dokumentárních snímků přibližujících minulost i současnost Německa, Rakouska a Švýcarska.

 

Podobně jako bude letošní Das Filmfest spojovat významné okamžiky či osobnosti 20. století s aktuálními tématy, nabídne i srovnání děl zavedených tvůrců s několika výraznými debuty. Osvědčeným klíčem pro výběr titulů čtyř základních dramaturgických linií – Fokus Frau, Berlín ve filmu, Das Filmfest Spezial a Die Doku – byl ohlas snímků na velkých mezinárodních festivalech nebo národních filmových přehlídkách. Rozptyl látky i autorských přístupů zastřešených vybranými leitmotivy – i to jsou tradiční přednosti přehlídky Das Filmfest, jíž v loňském roce navštívil rekordní počet 5 500 diváků.

 

„Německy mluveným filmům je vlastní existenciální charakter, vrstevnaté psychologické roviny, dotýkání se citlivých míst lidského nitra i historie, společenských tabu…,“ říká Simona Kopřivová ze spolupořádajícího Goethe-Institutu. Například Německo 70., 80. a 90. let vykreslí kritické realistické sondy velikánů filmového plátna Christiana Petzolda, Heinera Carowa či Herrmanna Zschocheho, jež zdejšímu publiku připomenou práce například Věry Chytilové. Proti tomu stojí v programu festivalu loňský debut rakouského tvůrce Umuta Dağa s názvem Kuma, odehrávající se v turecké rodině ve Vídni, případně naturalistická sonda do duše mladé neonacistky režiséra Davida Wnendta s výstižným názvem Bojovnice.

 

Letošní novinkou je souběh pražské i brněnské části festivalu: 17. – 21. října bude kolekce 25 vybraných snímků uvedena v kinech Lucerna v Praze a Kině Art v Brně. Více informací na stránkách festivalu www.dasfilmfest.cz či na Facebooku www.facebook.com/dasfilmfest.

 

Již zmíněný německý filmař Christian Petzold nadchl porotu i publikum na letošním Berlinale svým nejnovějším počinem Barbara. Vypráví příběh mladé východoněmecké lékařky, jejíž intimní i profesní život zásadně ovlivnil represivní komunistický režim. K pilířům sekce FOKUS FRAU patří i jiný titul, jenž uspěl na berlínském festivalu – filmová adaptace slavného románu Marlen Haushofer Zeď, v němž je hlavní hrdinka nucena čelit mezní životní situaci ve vysokých horách. Vedle celovečerního debutu Kuma mapuje postavení žen v islámské společnosti a jejich právo na sebeurčení také dokumentární snímek Zahalené švýcarské režisérky Marie Müller. Líčí životy tří muslimských žen různých generací a jejich odlišný vztah k tradičním náboženským atributům.

 

Mezilidské vztahy, ženský element nevyjímaje, se prolínají další sekcí DAS FILMFEST SPEZIAL. K nejpozoruhodnějším bezesporu patří snímek TABU – Jest duše cizinkou na zemi  inspirovaný údajně skandálním vztahem rakouského básníka Georga Trakla a jeho sestry Grete, talentované pianistky. Ceněná filmařka Doris Dörrie zvolila pro svůj poslední film nejen stejný název jako český režisér Bohdan Sláma – Štěstí, ale oba se věnují i vztahu mezi  dvěma mladými lidmi na okraji společnosti a jejich touze po troše štěstí v jinak velmi neutěšených životech.

 

Festivalovým návštěvníkům se představí nejúspěšnější švýcarský film loňského roku – Otloukánek režiséra Markuse Imbodena. Obraz chudého švýcarského venkova, kde po druhé světové válce svádí urputný boj o vlastní důstojnost sirotek Max, překvapí ty, kteří mají tuto nádhernou alpskou zemi spojenou výhradně s prosperitou a vysokým životním standardem. Na kontrastu prostředí a lidských příběhů, jež se v něm odehrávají, je vystavěn švýcarský snímek 180o – Tvůj svět je náhle vzhůru nohama nebo rakouské psychologické a napínavé road movie Na sklonku dne. Jeho tvůrci proti sobě i v  obrazové rovině postavili idylickou alpskou krajinu a temné zákruty duše aktérů tohoto thrilleru.

 

Čtyři tituly do sekce BERLÍN VE FILMU opět dodala nadace DEFA. Vybrala snímky natočené ve více i méně známých částech Berlína, jejž představuje jako dějiště mnoha pohnutých příběhů. Platí to jak pro citlivě natočený film  o uvědomění si homosexuální orientace Coming Out režiséra Heinera Carowa, tvůrce kanonické Legendy o Paule a Paulovi, tak pro jeden z nejdůležitějších kriticko-realistických snímků 80. let Ostrov labutí. Režisér Herrmann Zschoche v něm bez příkras a metafor obnažil syrové prostředí berlínského sídliště Marzahn.

 

Vyprodaná je každoročně většina filmů, které jsou uváděny v oblíbené sekci DIE DOKU. V programové nabídce jistě návštěvníky upoutá dokument This Ain’t California o historii skejtování v NDR kombinující unikátní archivní záběry s animovanými pasážemi. Režisér Marten Persiel sbírá se svým snímkem na mezinárodních festivalech jeden úspěch za druhým a na Das Filmfest jej přijede osobně uvést. Slušnou bilancí filmových cen se může pochlubit už i celovečerní dokument Gerhard Richter Painting režisérky Corinny Belz, jež velmi sugestivním způsobem sleduje práci tohoto, pro mnohé nejvlivnějšího německého malíře posledních let, na kolekci velkých abstraktních obrazů.

Silvie Marková



Přidej komentář