Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Der Film představí výběr z tvorby legendárního východoněmeckého studia DEFA

morder
Plakát k filmu Vrahové jsou mezi námi
15.09.2009 17:27 | První německý poválečný film, kusy čekající dlouhá léta v trezoru či naopak divácky nejúspěšnější snímky ve východní části Německa. Skutečně unikátní výběr z tvorby nejslavnějšího východoněmeckého filmového studia DEFA představí kolekce Die DEFA: Paralelní svět ve filmu v rámci letošního festivalu DER FILM. „DEFA dnes již sice neexistuje, ale za necelých padesát let své existence se může pochlubit dlouhou řadou snímků, které se řadí ke klasice německé filmové historie a dnes patří k národnímu kulturnímu dědictví,“ říká Klára Konečná, z pražského Goethe-Institutu. „Mezi takové se řadí například úplně první německý poválečný film z roku 1946 Vrahové mezi námi nebo o třicet let starší Legenda o Paulovi a Paule, která se v Německu stala kultovním filmem.“

DEFA (Deutsche Film AG) za dobu své existence mezi lety 1946 a 1992 vyprodukovala přes 750 hraných filmů a tisíce dokumentů a krátkometrážních snímků. Svou profesionální kariéru zde začínaly mnohé pozdější herecké hvězdy, jako například Armin Mueller-Stahl nebo Hildegard Knefová, i známí režiséři - Wolfgang Staudte, Frank Beyer, Kurt Maetzig nebo Konrad Wolf. Ani po letech mezinárodní zájem o jeho produkci neutuchá a dostává se mu zaslouženého prostoru i na prestižních filmových přehlídkách.


Čtvrtý ročník přehlídky německy mluvených filmů DER FILM proběhne od 1. do 7. října v tradičních prostorách kin Světozor a Aero a poté se přesune do brněnského kina Art. Na dvě desítky hraných filmů z Německa, Rakouska a Švýcarska umožní českému publiku nahlédnout do různých etap umělecké tvorby i politického vývoje našich sousedů; letos se zvláštním akcentem na události roku 1989 a následný vývoj. Dramaturgie neopomněla ani tradičně silnou dokumentární sekci, která letos nabídne rozmanitou paletu témat – od pádu Berlínské zdi, přes mezní motiv života se smrtelnou chorobou až po globální ekonomiku.

Festival tradičně spolupořádají Goethe-Institut Prag, Rakouské kulturní fórum, velvyslanectví Švýcarské konfederace, kina Aero a Světozor. Program je k dispozici na www.derfilm.cz. Vstupenky na jednotlivé projekce budou v prodeji od 10. září.

Filmovou sondou nejdále do minulosti bude již zmíněný snímek Vrahové mezi námi (Die Mörder sind unter uns, 1946) režiséra Wolfganga Staudteho, který je nejen prvním hraným filmem studia DEFA, ale dokonce prvním německým poválečným snímkem vůbec. Scénář vznikal již během závěrečných týdnů 2. světové války a možná i proto je obžaloba války a těch, kteří z ní v každé době profitují, v tomto filmu velice vášnivá a nekompromisní. Zároveň se jedná o první v řadě z takzvaných „Trümmerfilme“ (“troskových filmů“), subžánru reflektujícího provizorní podmínky své doby.

Dalším v pořadí je snímek Stopa kamenů (Spur der Steine, 1966) Franka Beyera natočený na základě románové předlohy uznávaného spisovatele Erika Neutsche. Tento film reprezentuje rozsáhlou skupinu snímků, které byly cenzory uloženy v trezorech a odsouzeny k zapomnění. Film oscilující od klasické sorely přes drama morálky až po dobovou mozaiku byl stažen jen pár týdnů po své premiéře a svého uvedení do kin se dočkal znovu až v listopadu 1989.

Podobně jako Stopa kamenů odhaluje i snímek Legenda o Paulovi a Paule (Die Legende von Paul und Paula, 1973) skutečnou podobu mezilidských vztahů, formovaných nezřídka pokrytectvím, nevěrami, kariérismem, na pozadí života ve (východoněmeckém) socialismu. A podobně patřil i tento film po dlouhá léta mezi zakázané, tentokrát ovšem díky odchodu hlavních představitelů na Západ. Už před svým stažením byl snímek diváckým hitem, ale po své obnovené premiéře v roce 1993 se stal skutečně kultovním filmem - část berlínského nábřeží, kde se odehrává scéna s nákladním člunem, byla dokonce oficiálně přejmenována na Nábřeží Paula a Pauly.

Filmovým kultem se stal také poslední snímek významného východoněmeckého režiséra Konrada Wolfa Sólo pro Sunny (Solo Sunny, 1980). Cesta dělnice Ingrid na dráhu popové hvězdy, konflikt úspěšné kariéry a zklamání v osobním životě, nabízel (a i po téměř třiceti letech stále nabízí) hrdinku, s níž není těžké se identifikovat. Filmový muzikál byl vyznamenán mnoha cenami: v roce 1980 dostal mimo jiné cenu kritiků na Berlinale a představitelka hlavní role Renate Krößner Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku, na festivale v Chicagu pak snímek získal Zlatou plaketu za nejlepší scénář.

Stejně jako představí jeho první film, uvede kolekce Die DEFA: Paralelní svět ve filmu i poslední titul vyprodukovaný ve studiu DEFA. Snímek Architekti (Die Architekten, 1989/90) se odehrává těsně před pádem Berlínské zdi a vypovídá o mladé generaci v bývalé NDR, bojující proti konformismu jak mezi establishmentem a autoritami, tak především v sobě samých. Ačkoliv měl být snímek Petera Kahaneho hořkou sondou do kompromisy zatíženého života východoberlínského architekta a obrázkem neutěšené panelákové reality (podobně jako Chytilové Panelstory či snad i Kachyňovo Dobré světlo), realita po pádu Berlínské zdi jej málem předběhla. Obrázky typické pro NDR, a Východní Berlín zvlášť, se začaly rychle vytrácet a film málem přišel o své kulisy…

Ačkoliv do jeho produkce přímo nepatří, doplní kolekci filmového studia DEFA i snímek Kostel sv. Mikuláše (Nikolaikirche, D 1995). „Snímek pojednává o pravidelných pondělních demonstracích v Lipsku, které následně vyvrcholily pádem zdi, a dokresluje tak celou politickou situaci na přelomu 90. let,“ vysvětluje Klára Konečná. „Dalším z důvodů, které nás vedly k zařazení snímku do této sekce, je režisér filmu, Frank Beyer, který platil za dvorního režiséra studia DEFA, i když ne zcela konvenčního.“


Festivalovou sekci Die DEFA: Paralelní svět ve filmu doplní i výstava dobových plakátů, která bude od 1. do 10. října přístupná v obou pražských festivalových kinech. Vedle uvedených filmů Architekti, Sólo pro Sunny či Legenda o Paulovi a Paule budou vystaveny plakáty k filmům Architektové, Stopa kamenů aj. Některé z vystavených kusů mají za sebou i zajímavou historii. Například vzhled plakátu k filmu Vrahové mezi námi byl ovlivněn tím, že představitel hlavní můžské role Ernst Wilhelm Borchert, byl krátce před premiérou zatčen Americkými okupačními silami a z toho důvodu je na plakátu zobrazena pouze herečka Hildegard Knefová a v pozadí neurčitá postava muže v klobouku. Plakátová reklama ostatně podléhala s ohledem na politickou situaci v NDR velmi přísným pravidlům. O výrobě plakátů sovětských filmů a filmů z produkce DEFA rozhodovala sovětská distribuční společnost „Sovexport“, jejíž návrhy byly závazné a nesměly být ignorovány. Výstava byla připravena Goethe-Institutem Prag a distribuční společností Progress-Film-Verleih, která je dodnes majitelem práv kulturního dědictví studia DEFA.


Festival DER FILM pořádají: Goethe-Institut Prag, Rakouské kulturní fórum v Praze a velvyslanectví Švýcarské konfederace ve spolupráci s kiny Aero a Světozor Za podpory: Česko-německý fond budoucnosti, Filmförderung Hamburg Schleswig-Holstein, , Asociace českých filmových klubů
Film Legenda o Paulovi a Paule
Architekti


Přidej komentář