Festival: Hudba zemí Koruny české na dvoře císaře a krále Karla IV.
Festival: Hudba zemí Koruny české na dvoře císaře a krále Karla IV
První týden v září 2016 bude spolek 108 Hz pořádat na Malé Straně první ročník Festivalu Hudba zemí Koruny české na dvoře císaře a krále Karla IV, a to u příležitosti 700. výročí narození tohoto význačného evropského panovníka. Festival bude začínat 2.9. ve výroční den korunovace Karla IV. českým králem (2.9.1347) a bude zahrnovat odpolední a večerní koncerty duchovní hudby gotiky z období působení Karla IV. na pražském dvoře, pořádané důsledně v prostorách, které již v době panování Karla IV. existovaly, tj. v kostele sv. Jana Křtitele na Prádle, v Sále Juditiny věže a v kostele sv. Vavřince na Újezdě.
Koncerty budou zahrnovat hru na dobové hudební nástroje (zobcové flétny, niněra, dudy, hackbret, gemzhorn, platerspiel, šalmaje, trumšajt, perkuse, varhanní portativ, cembalino, kotlíky, jednoručky, chorus, krumhorn, gotická harfa, fidula, rybebka, citola) včetně ukázek originální notace a budou doprovázeny komentáři našich předních muzikologů působících na katedře teorie a dějin hudby HAMU a ústavu hudební vědy FF (Mgr. Lukáš Matoušek – ARS CAMERALIS , Doc. Dr. Vlastislav Matoušek – Schola Specialis Familiae, Mgr. Lukáš Vytlačil - Ensemble Mathesius).
Koruna česká je název historického státního útvaru, který tvořily české země, tj. České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví, a který právně ustanovil Karel IV. svými bulami ze dne 7. dubna 1348.
Vstupné na jednotlivé koncerty bude převážně dobrovolné :-)
Facebook: https://www.facebook.com/events/1545383975761415/
Pátek 2.9. v 19:30 - kostel sv. Jana Křtitele na Prádle, Říční ul. , Kampa, Praha 1
Schola Specialis Familiae: Ave Coronata …
Ave coronata-Alma parens-AVE REGINA (Fra. 345v-346r, Spec. 420-421)
Palmiger a vernulis trump. 3v (Spec. 500-1, Fra. 332-3)
Gaude Quam magnificat (Fra.251v)
Voce cordis-Pulcher filia m2v (NUK IV H 12)
O quantum solicitor (CZ anon. 14. stol,. NUK I G39/23b)
Lux vera lucis (Anon.13.st.)
Sophia nasci-O quam-Magi videntes (Spec. 497, Fra. 331)
Ave yerarchia c1v (Fra.241r-241v) c3v (Spec. 407)
Insignis infantule (Spec. 465, Fra. 326v-327r)
Martinus Episcopus (NUK IV H12)
Unde gaudent angeli rot.3v (Spec. 531)
Benedicamus domino (NM XIII E8, 14.stol.)
Ave regina 3v (Speciálník 447, Fra. 311)
Sobota 3.9. v 17:00 - kostel sv. Jana Křtitele na Prádle, Říční ul. , Kampa, Praha 1
Schola Specialis Familiae: Hospodyne pomyluy ny
Hospodyne pomyluy ny (CZ anon. ca 11.stol.)
Martir Dei Wenceslaus (Černý 1970, 1975a – Basel)
Angelus ad virginem (Fra. 241v242r)
Buoh wssemohucy 2v (Jist.knc. 164) 1v (Fra. 271-272)
In hoc anni 2v (Jist.knc. 215) 3v (Spec. 496) 1v (Fra. 270-271)
Prima declinacio (Fra. 257r)
Salve lux fidelium (rot.v ad lib. Fra. 261)
Czaldy waldy (UK XVII F9, UK XIV D23, CZ anon.1396)
Andělíku rozkochaný (Vyšehr.sb.T. Štítného 1396)
Dzryewo sye lystem (Cz anonym 14.stol)
Otep Myrry (Rkp.Vyšebrodský ca 1410)
More festi querimus (Jist.knc. 101)
Huius sit-Quem pastores-Natus est m3v (Spec. 455, Fra. 326)
Surrexit Christus hodie 1v (Fra. 273v)
Christus surrexit vinctos-Chorus nove-Christus surrexit m3v (Fra. 334v-335)
Schola Specialis Familiae je rodinný soubor muzikologa a skladatele Doc. Vlastislava Matouška Ph.D., orientující se na dobovou provozovací praxi hudby středověku (gotiky a renesance) s dominujícím vokálním projevem, doprovázeným stylovou hrou a improvizací na kopie a rekonstrukce dobových nástrojů, jako jsou zobcové flétny, niněra, dudy, hackbret, gemzhorn, platerspiel, šalmaje, trumšajt, perkuse etc.
Těžištěm repertoáru jsou anonymní, většinou vícehlasé skladby z českých pramenů konce 15.století - Jistebnický kancionál, (Jist.knc.), Codex Franus (Fra) a Codex Speciálník (Speciálník).
Doc. Dr. Vlastislav Matoušek – renomovaný český skladatel soudobé vážné hudby, přední český akademik v oboru etnomusikologie působící na pražské HAMU a Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Jeho skladby hrají prvotřídní světové ansámbly, například nizozemský The Barton Workshop, či japonský Pro Musica Nipponia.
Sobota 3.9. v 19:30 - kostel sv. Jana Křtitele na Prádle, Říční ul.
Ensemble Mathesius: Hudba lucemburského století
Lukáš M. Vytlačil - zpěv & zobcová flétna
Tomáš Hála - historické klávesové nástroje
I když se o naší světské kultuře z doby vlády Karla IV. nedochovalo tolik památek jako v oblasti duchovní, bylo 14. století obdobím jejího bohatého rozkvětu. Díky významnému postavení císaře, jeho diplomatickým kontaktům i příbuzenským svazkům s evropskými panovnickými rody se Praha seznamovala se vzdělaností i uměním západní Evropy, zejména Itálie a Francie. Tyto země Karel několikrát osobně navštívil a s mnoha osobnostmi byl v přímém korespondenčním styku, např. s Francescem Petrarcou, a císařova příkladu následovali také mnozí jeho dvořané, jako třeba kancléř Jan ze Středy. Francouzská hudební kultura tehdy žila novým stylem ars nova, jehož jedním z nejvýznamnějších představitelů byl Guillaume de Machaut, který působil i ve službách Jana Lucemburského, zatímco v Itálii se rozvíjela hudba italského trecenta. Tento projekt představuje výběr hudební kultury, jak se vyvíjela v kulturních centrech v časech lucemburské dynastie. Zazní skladby G. de Machauta či Solage, z italských komponistů pak např. Anthonello de Caserta, Francesco Landini či Johannes Ciconia, jehož dílo již představuje předstupeň pozdější renesanční polyfonie. Dramaturgie však neopomíjí ani taneční hudbu, neboť tanec patřil k oblíbeným kratochvílím dvořanů.
Neděle 4.9. v 17:00 - Sále Juditiny věže, Mostecká 1, Praha 1
Vokální společenství Cantio: Svatý Václave
Kořeny Cantia je třeba hledat v literátském bratrstvu Chorosh v čele s dirigentem Igorem Angelovem, z něhož se později oddělilo ryze ženské uskupení, zabývající se středověkou liturgií a hudebním životem ženských klášterů. V čele s Hanou Vlhovou nastudovalo Cantio středověké nešpory ke sv. Ludmile, kterými v Bazilice sv. Jiří na Pražském hradě každoročně otevírá Svatováclavské slavnosti duchovní hudby. V současné době vystupuje Cantio pod vedením Aleny Pravdové na vánočních a velikonočních koncertech, na vernisážích, mariánských poutích a dalších slavnostech.
Svatý Václave - chorál 13.st + 3hlas
Christe, tui preclari militis Wencezlai
Martir Dei Wenceslaus
Jezu Kriste 14.st
Lux vera lucis radium, asi poč. 14.st
Surrexit Christus hodie, chorál, poč. 14. st
Christus surrexit, moteto, 15. st
Buoh všemohuci, Jistebnická k., 1410
Unde gaudent, moteto
Angelus ad virginem, Franus
Modulemur die hodierna, Franus
Primo tempore, 14. st
Vánoční, Kanc. Sedlčanský-Kopidlandského
In hoc anni circulo
O regina lux divina, Franus
Modulisemus omnes, Franus
Sanctissima, Franus
Sophia, Speciálník,
Congaudemus ,Speciálník
Salve mater, Speciálník
Neděle 4.9. 19:30 kostel sv. Vavřince na Újezdě, Hellichova 18, Praha 5 – Malá Strana
HUDBA Z DOBY KARLA IV.
Koncert k 700. výročí narození krále českého a císaře Svaté říše římské
Účinkuje soubor ARS CAMERALIS
Umělecký vedoucí a realizace skladeb Lukáš Matoušek
Oldřiška RICHTER MUSILOVÁ - mezzosoprán
Hanuš BARTOŇ - varhanní portativ, středověký cimbál, cembalino, kotlíky
Lukáš MATOUŠEK - flétny, kamzičí roh, jednoručky, chorus, krumhorn, gotická harfa
Jiří RICHTER - fidula, rybebka, citola
ČECHY V DOBĚ KARLOVĚ
Magnificemus Dominum
Otep myry mieť moj milý
Dva tance czaldy waldy
Ave coronata
HUDEBNÍ FRANCIE
Pour vous reveoir
He, tres doulz roussignol (Solage)
Quant je sui mis au retour (Guillaume de Machaut)
Douce dame jolie (Guillaume de Machaut)
KARLOVY KORUNOVACE V MILÁNĚ A V ŘÍMĚ (1355)
Aquila altera (Jacopo da Bologna)
Aquila altera – parafráze z codexu Faenza
Questa fanciull'amor (Francesco Landini)
I’vo‘ bene a chi vol bene a me (Gherardello da Firenze - Nicolo Soldanieri)
Gloria (Gratiosus da Padova)
***** P Ř E S T Á V K A *****
KARLOVA SVATBA V KRAKOVĚ (1363)
Ave mater sumi nati
Maria en mitissima
Breve regnum erigitur
HRAJÍ OBLÍBENÍ HUDEBNÍCI KARLA IV.
Pištec Svach, řečený Zlatá ruka (Or sus vous)
Rex histriorum – král všech jokulátorů (De toutes flors)
Pištec Maršík (Trotto)
UNIVERSITA KARLOVA
Palmiger a vernulis
Contre le temps
Indescort
Or sus vous dormez trop
More festi querimus
Tagy: festival, hudba, Karel IV., koncert
Přidej komentář
Muzeum Kouzlo starých časů - Historické oděvy a doplňky 1850-1930
KULTURNÍ PŘEHLEDY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ VYHLEDÁVÁNÍ V PIS