Magdalena Kožená vystoupí v Národním divadle již za pár dní

magdalnea-kozena

16.12.2009 23:59 | Hned dvěma koncerty mezzosopranistky Magdaleny Kožené vyvrcholí letošní rok v opeře Národního divadla. Pěvkyně světového renomé, jež je žádaným hostem prestižních světových operních i koncertních pódií, předstoupí před české publikum již 18. a 20. prosince za doprovodu Pražské komorní filharmonie pod vedením švýcarského dirigenta Kaspara Zehndera. Společně představí výběr z tvorby předních evropských skladatelů 19. a 20. století. Během večera zazní písně Gustava Mahlera či ukázky z děl Hectora Berlioze, Julese Masseneta a Georgese Bizeta. Brněnská rodačka Magdalena Kožená patří k nejvyhledávanějším pěvkyním současnosti. Její umělecká hvězda stále stoupá, což stvrzuje vedle exkluzivní smlouvy s nahrávací společností Deutsche Grammophon i řada prestižních ocenění. Za nahrávku fragmentů z opery Juliette Bohuslava Martinů (Supraphon) získala před pár týdny ocenění Gramophone Awards 2009 v kategorii RECITAL a nově i nominaci MIDEM Classical Award 2010 v kategorii opera.

Kaspara Zehndera zná tuzemské publikum hlavně díky jeho spolupráci s Pražskou komorní filharmonií. S českou uměleckou scénou je však nadále úzce spjat. Prosincový koncert na scéně Národního divadla je jeho prvním uměleckým setkáním s Magdalenou Koženou. „Když jsem viděl film Ondřeje Havelky Magdalena, získal jsem k ní určitým způsobem blízký vztah. A velmi se těším, že se s ní konečně setkám,“ dodává Zehnder.

Oba koncerty, na které v tuto chvíli zbývají poslední vstupenky, začínají v 19:00. Podrobnější informace naleznete na www.narodni-divadlo.cz.

Koncert otevře předehra německého romantického skladatele Franze Schuberta Kouzelná harfa (Die Zauberharfe), kterou složil Schubert ke stejnojmennému melodramu. Dále budou uvedeny písně ze sbírky Gustava Mahlera Chlapcův kouzelný roh na texty stejnojmenné sbírky německé lidové poezie a písní básníků Achima von Arnima a Clemense Brentana. Druhá polovina večera přenese návštěvníky koncertu do oblasti francouzské operní tvorby 19. století. Jako první zazní Markétina Gotická píseň o králi z Thule z dramatické legendy Faustovo prokletí (La Damnation de Faust) Hectora Berlioze. Ze zřídka uváděné opery Kleopatra Julese Masseneta zazní árie J'ai versé le poison dans cette coupe d'or (Nalila jsem jed do tohoto zlatého poháru). Árii pak doplní Massenetova Suita č. 4 pro orchestr: Pitoreskní scény z roku 1874. Koncert vyvrcholí suitou z populární opery George Bizeta Carmen: suita č. 2 s áriemi Habanera a Les tringles des sistres tintaient.

Magdalena Kožená, mezzosoprán
Narodila v Brně, kde také studovala na konzervatoři u Něvy Megové. Ve studiu pokračovala u profesorky Evy Blahové na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Již v průběhu studií zvítězila v řadě soutěží, z nichž nejvýznamnější byla 6. mezinárodní soutěž Wolfganga Amadea Mozarta v Salcburku, na které byla vyhlášena absolutní vítězkou. Je zvána na nejprestižnější domácí i světové festivaly (Salzburger Festspiele, Glyndebourne Festival, Festival d´Aix-en-Provence, Pražské jaro, Concentus Moraviae). Pravidelně spolupracuje s předními dirigenty, orchestry a sólisty, jako jsou např. Marc Minkowski a orchestr Les Musiciens du Louvre, Simon Rattle a Berlínští filharmonikové, Nicolaus Harnoncourt, Vídeňská filharmonie a Concentus musicus Wien, Michel Swierczewski a Pražská komorní filharmonie, Musica Antiqua Köln, klavíristé Malcolm Martineau, Graham Johnson, Karel Košárek a další. Její nahrávky zahrnují recitál z Bachových árií, Händelova římská moteta, Italské kantáty s Marcem Minkowskim pro DG/Archiv a první sólovou desku s českým písňovým repertoárem Love Songs (A. Dvořák, L. Janáček a B. Martinů) za doprovodu klavíristy Grahama Johnsona oceněnou v roce 2001 prestižní cenou Gramophone Award. Následovala nahrávka árií Le Belle Immagini (W. A. Mozart, Ch. W. Gluck a J. Mysliveček) s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Michelem Swierczewskim. V roce 2003 nazpívala roli Kleopatry z Händelova Giulia Cesara. Další sólový disk, operní árie s Mahler Chamber Orchestra pod vedením Marca Minkowského, vyšla pod názvem French Arias (H. Berlioz, Ch. Gounod, J. Offenbach, A. Thomas, J. Massenet, G. Verdi ad.). V roce 2004 vyšla u Deutsche Grammophon sólová deska Songs (B. Britten, Maurice Ravel, O. Respighi, E. Schulhoff, D. Šostakovič), na níž Magdalenu Koženou doprovází Malcolm Martineau. Velké pozornosti odborné i laické veřejnosti se dostalo také CD Lamento, na němž spolupracovala se souborem Musica Antiqua Köln za vedení Reinharda Goebela. K dalším nahrávkám patří opery Paride ed Elena za řízení Paula McCreesh a La clemenza di Tito pod taktovkou Charlese Mackerrase. Nejnovější album složené z Vivaldiho árií získalo cenu Deutsche Schallplatenkritik za 3. čtvrtletí 2009 a nahrávka fragmentů z opery Juliette Bohuslava Martinů zvítězila v Gramophone Awards 2009 v kategorii recitál. Za své nahrávky získala téměř všechna nejvýznamnější ocenění udělovaná hudebními časopisy včetně prestižní Gramophone Awards Artist of the Year v roce 2004. Během posledních let nastudovala řadu rolí pro významné operní a festivalové scény: roli Orfea (Gluck: Orfeus a Euridika) v pařížském Théâtre du Châtelet pod vedením Johna Eliota Gardinera, pod taktovkou Marca Minkowského nastudovala roli Nerona (Monteverdi: Korunovace Poppey) na Wiener Festwochen, dále roli Sexta (Mozart: La clemenza di Tito) na festivalu v Edinburghu a roli Mélisandy (Debussy: Pélleas a Melisanda) v opeře v Lipsku. Na festivalu v Aix-en-Provence ztvárnila roli Cherubína z Mozartovy Figarovy svatby, v Holandské opeře roli Sesta (Händel: Julius César). Na festivalu v Salcburku vystoupila v roli Zerliny (Mozart: Don Giovanni) pod vedením Nikolause Harnoncourta, v roli Idamanta (Mozart: Idomeneo) vystoupila pod vedením dirigentů Sira Rogera Norringtona a Simona Rattla, v roli Dorabelly (Così fan tutte, dir. S. Rattle). V pařížské Opéra Comique zpívala v Debussyho Melisandu a také roli Kleopatry (Julius César), obojí za vedení Marca Minkowského. V Metropolitní opeře v New Yorku zpívala roli Varvary (Janáček: Káťa Kabanová) pod vedením Jiřího Bělohlávka. Dalšími rolemi v MET byli Cherubín, Idamante a Dorabella, vše pod taktovkou Jamese Levina. V londýnské Royal Opera House Covent Garden debutovala v titulní roli Rossiniho opery La Cenerentola. Její pozici jedné z nejvyhledávanějších a nejvýraznějších mezzosopranistek dokládá řada ocenění, které během své kariéry získala v České republice a v zahraničí i exkluzivní smlouva s nahrávací společností Deutsche Grammophon. V roce 2003 se Magdalena Kožená stala Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky.

Více na www.kozena.cz nebo na www.deutschegrammophon.com.

Kaspar Zehnder, dirigent Studoval klasické jazyky na literárním gymnáziu v Bernu a současně absolvoval hudební studium na Bernské akademii umění, kde k jeho hlavním učitelům patřili Heidi Indermühle (flétna), Ewald Körner (dirigování), Agathe Rytz-Jaggi (klavír), Peter Streiff a Arthur Furer (hudební teorie). Jeho vzdělání doplňovaly mistrovské kurzy v Curychu, Basileji, Paříži a v Sieně u dirigentů Ralfa Weikerta, Wernera-Andrease Alberta a Horsta Steina, podobně jako studium komorní hudby na Evropské Mozartově akademii, kde byla jeho hlavní mentorkou flétnistka Aurele Nicolet. Své první dirigentské zkušenosti získal u komorních orchestrů Kammerorchester Neufeld Bern a Burgdorfer Kammerorchester. V letech 1996-2006 působil jako docent a dirigent na Bernské akademii umění, kde se také věnoval soudobé hudební tvorbě. V současné době působí jako umělecký vedoucí festivalu Murten Classics a jako hudební ředitel Zentrum Paul Klee Bern. Od jeho jmenování šéfdirigentem Pražské komorní filharmonie, kterou dirigoval jako nástupce Jiřího Bělohlávka do roku 2008 a se kterou je stále úzce spjat jako stálý hostující dirigent, vystupuje pravidelně v prestižních evropských koncertních sálech a na festivalech mezinárodního významu. Spolupracuje se sólisty, jako je Jana Boušková, Brigitte Engerer, Konstantin Lifschitz, Sergej Katchatryan, Isabelle van Keulen, Magdalena Kožená, Natalia Gutman, Jiří Bárta, Bruno Ganz, Marianne Pousseur, Rachel Harnisch nebo Patricia Kopačinskaja nebo Antoine Tamestit a diriguje přední evropské orchestry. V říjnu 2007 debutoval v milánské La Scale, poté následovala pozvání od Orchestre National de Montpellier, Slovenské filharmonie, Lucernského symfonického orchestru, Orchestre National d´Ile de France, English Chamber Orchestra, Pražského symfonického orchestru, Filharmonie Brno a řady dalších. Sezonu 2009/10 Kaspar Zehnder otevřel koncertem s Ensemble Orchestral de Paris, s nímž provedl Beethovenovu 9. symfonii na Stade de France v Paříži. Následovalo vystoupení v rumunském Sibiu (Berlioz: Fantastická symfonie) a koncerty s pražským FOK. Rok 2010 zahájí v opeře Národního divadla Brno, pro které společně s režisérem Ondřejem Havelkou nastuduje Straussova Netopýra. Koncem ledna vystoupí se Slovenskou filharmonií a harfenistkou Janou Bouškovou s koncertem Alberta Ginastery. S Orchestra National de Montpellier provede díla Luciana Beria a s Litevským národním orchestrem a cellistou Jiřím Bártou provede hudbu Bohuslava Martinů. V dubnu absolvuje turné s English Chamber Orchestra po Španělsku a koncerty s Filharmonií Brno a hornistou Radkem Baborákem, který představí hornový koncert ruského skladatele Rejngolda Moriceviče Gliera. Sezonu zakončí v Krakově s orchestrem Sinfonietta Cracovia a na MHF Janáčkův máj v Ostravě.

Pražská komorní filharmonie Orchestr vznikl v roce 1994 z iniciativy světově proslulého dirigenta Jiřího Bělohlávka, který těleso výrazně formoval po dvanáct let až do sezony 2005/2006, kdy se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC v Londýně. Umělecké vedení orchestru po něm převzal švýcarský dirigent Kaspar Zehnder a působil v jeho čele do srpna 2008. Novým šéfdirigentem PKF je od sezony 2008/2009 Jakub Hrůša. Základní obsazení Pražské komorní filharmonie, vycházející z typu orchestru z období vídeňského klasicismu, je podle potřeby doplňováno a obměňováno. To jí umožňuje zařadit do svého repertoáru k vrcholným dílům klasické a romantické epochy také významná díla 20. století a kompozice soudobých autorů. Pražská komorní filharmonie s úspěchem vystupuje jak ve složení malého smyčcového orchestru, tak v obsazení všech nástrojových skupin, interpretující symfonická a operní díla pozdního romantismu. Nezanedbatelný je také zájem, který členové Pražské komorní filharmonie věnují komorní hře, především v rámci vlastních komorních cyklů. Jejich dramaturgii určují do velké míry hráči sami výběrem interpretovaných děl. Pražská komorní filharmonie vystupuje v předních světových koncertních sálech (Konzerthaus v Berlíně, Royal Albert Hall a Barbican Centre v Londýně, Suntory Hall v Tokiu, Musikverein ve Vídni, Théâtre des Champs-Elysées v Paříži, Opera v Los Angeles, La Scala v Miláně ad.) a pravidelně je zvána na prestižní festivaly, mj. na Pražské jaro, BBC Proms a Mostly Mozart v Londýně, Settimane Musicali Meranesi v Itálii, La Roque d’Anthéron ve Francii či na německé festivaly v Bad Kissingen a Schleswig-Holstein. S Pražskou komorní filharmonií spolupracují významní čeští a zahraniční interpreti, mezi nimiž jsou klavíristé Ivan Moravec, Jefim Bronfman, András Schiff, Elizabeth Leonskaja a Martha Argerich, houslisté Shlomo Mintz, Sarah Chang, Isabelle Faust a Pavel Šporcl, violoncellisté Mischa Maisky, Jean-Guihen Queyras a Jiří Bárta. Mezi přední dirigenty spolupracující s orchestrem patří Jiří Bělohlávek, Christopher Hogwood, Marco Zambelli, Daniele Callegari, Marco Armiliato, Libor Pešek, Paul McCreesh či Michel Swierczewski. Orchestr je pravidelným partnerem pěvkyň Magdaleny Kožené, Evy Urbanové, Dagmar Peckové a také světových operních hvězd Rolanda Villazóna, Josého Carrerase, Ramóna Vargase, Josého Cury, Dmitrije Hvorostovského, Jennifer Larmore či Natalie Dessay. V červenci 2008 se orchestr podílel na společném vystoupení Juana Diega Flóreze a Rolanda Villazóna v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži a v říjnu doprovázel hudební hvězdy Plácida Dominga, Josého Carrerase, Angelu Gheorgiu, Andreu Bocelliho, Stinga ad. Při Poctě Pavarottimu v jordánském městě Petra. Za dobu své činnosti orchestr natočil přes 60 CD pro světová hudební vydavatelství, např. Deutsche Grammophon, Harmonia Mundi, Decca, EMI, Naxos a Supraphon. Mezi nejnovější nahrávky Pražské komorní filharmonie patří hudební album slavné sopranistky Anny Netrebko s názvem Souvenirs vydané firmou Deutsche Grammophon. Pražská komorní filharmonie rozvíjí také program pro nejmladší posluchače – sobotní koncerty pro mladé publikum patří již osm sezon mezi velmi žádané. Ojedinělým projektem Pražské komorní filharmonie je Orchestrální akademie, která umožňuje mladým hudebníkům získat praktické zkušenosti v orchestrální hře. Studenti Orchestrální akademie PKF procházejí uceleným vzdělávacím programem, který zahrnuje individuální výuku partů pod vedením koncertních mistrů a vedoucích hráčů orchestru, zároveň absolvují orchestrální praxi ve formě umělecké účasti na koncertech v tuzemsku i zahraničí, natáčení CD a řadu dalších aktivit, jako jsou semináře se sólisty, dirigenty či jinými hostujícími mezinárodně uznávanými umělci. Pražská komorní filharmonie vystupuje s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy.