Magazín kulturního dění v Praze a okolí

Národní divadlo zahájí již tento čtvrtek slavnostním koncertem novou sezonu

tomas-netopil
Národní divadlo zahájí již tento čtvrtek slavnostním koncertem novou sezonu
09.09.2009 22:56 | V Praze, 8. září 2009 – Orchestr Národního divadla pod taktovkou svého nového šéfdirigenta Tomáše Netopila, Eva Urbanová, Jaroslav Březina, Aleš Jenis, Martin Gurbal', ale i David Matásek se postarají tento čtvrtek 10. září o slavnostní zahájení 127. sezony Národního divadla. Večer, během nějž bude vzdán hold hned dvěma velikánům české hudby - Bohuslavu Martinů a Antonínu Dvořákovi, je zároveň inauguračním koncertem Tomáše Netopila do funkce šéfdirigenta orchestru Národního divadla. Pod jeho taktovkou rozezní Zlatou kapličku Symfonie č. 8 G dur Antonína Dvořáka a Epos o Gilgamešovi, oratorium pro sóla, smíšený sbor a orchestr Bohuslava Martinů, kterým si připomeneme 50. výročí úmrtí tohoto klasika hudby 20. století. „Martinů Epos o Gilgamešovi je pro mne zásadní, filozoficky hluboce laděná kompozice,“ dodává k programu slavnostního večera dirigent Tomáš Netopil. Toto výjimečné dílo Martinů přednesou sólisté opery Národního divadla sopranistka Eva Urbanová a tenorista Jaroslav Březina, dále hosté opery Národního divadla barytonista Aleš Jenis a basista Martin Gurbal'. Role recitátora byla svěřena Davidu Matáskovi. Účinkuje orchestr Národního divadla a sbor opery Národního divadla. Koncert je součástí rozsáhlého projektu Martinů Revisited. Vstupenky na koncert, jenž začíná v 19.00 hod., jsou již nyní v prodeji v pokladnách Národního divadla a předprodejních sítích Ticketportal, Bohemia Ticket a Ticketpro. Ceny vstupenek jsou od 50 do 900 Kč. Více informací na www.narodni-divadlo.cz. Epos o Gilgamešovi je dílo svým způsobem mimořádné v celé světové literatuře. Koncepce Bohuslava Martinů a jeho zpracování eposu z počátku babylonských dějin, této nejstarší dochované slovesné památky lidstva, je velmi osobitá, především tím, že skladatel tu využívá raně barokních synkretických forem. Epos o Gilgamešovi je stejně vzrušující a tajemný jako jeho prastará slovesná předloha. Skladatel věnoval několik let studiu filosofické podstaty díla. Vycházel z anglického překladu novoasyrské verze. Epos o Gilgamešovi byl dokončen v roce 1955 a věnován dirigentu Paulu Sacherovi a jeho ženě Maje, na jejíž popud dílo vzniklo. Premiéra o tři roky později v Basileji pod jeho vedením sklidila obrovský úspěch. „Pro kontrast ke Gilgamešovi jsem vybral Symfonii č. 8 G dur Antonína Dvořáka, jejíž lehkost a ryzí melodika vytvoří protipól kompoziční i myšlenkový k Martinů Eposu. Z technického pohledu je Dvořákova Osmá symfonie stavebně i kompozičně lidovější než Symfonie č. 7 d moll, která má spíš tendenci klonit se k brahmsovské hutnosti a kompoziční náročnosti. Novosvětská symfonie by byla pro své dominantní postavení v slabším kontrastu k náročné skladbě Bohuslava Martinů,“ dodává Tomáš Netopil.

Dvořákova Symfonie č. 8 G dur z roku 1889 zazněla poprvé za skladatelova řízení 2. února 1890 v Rudolfinu shodou okolností právě v provedení orchestru Národního divadla. Symfonie bývá označována jako „Anglická“ s ohledem na jejího prvního vydavatele, anglickou firmu Novello, které Dvořák dílo přenechal po roztržce se svým dosavadním vydavatelem Simrockem. Typická dvořákovsky vřelá melodičnost a bujará rytmičnost Osmé symfonie jsou kontrastem k dramaticky vypjatému, existenciálnímu a tajemnému oratoriu Bohuslava Martinů. S dirigentem Tomášem Netopilem se mohou návštěvníci Národního divadla v příští sezoně setkávat i při dalších příležitostech. V listopadu uvede nastudování koncertního provedení Salome Richarda Strausse. Na scénu Stavovského divadla se vrátí s Mozartovými operami La finta giardiniera - Zahradnice z lásky a Figarova svatba. Během sezony nastuduje Tomáš Netopil další Mozartovu operu Idomeneo ve spolupráci s režisérem Yoshi Oidou a Janáčkovu Káťu Kabanovou s legendárním režisérem Robertem Wilsonem. Rozhovor s Tomášem Netopilem přináší zářijové číslo časopisu Národního divadla.


Tomáš Netopil

Studoval hru na housle na Konzervatoři Pavla J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování na pražské AMU pod vedením Jiřího Bělohlávka, Radomila Elišky a Františka Vajnara. U Josefa Kuchinky a Pavla Pokorného dále studoval operní dirigování a u Jiřího Chvály a Lubomíra Mátla sbormistrovství. Ve studiích pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu pod vedením Jormy Panuly. V roce 2002 zvítězil v prvním ročníku dirigentské soutěže Sira George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2003 mu byla udělena hlavní cena americké dirigentské Akademie na letní hudební škole a festivalu v americkém Aspenu. Byl pozván k hostování u clevelandského symfonického orchestru a v roce 2005 byl na témže festivalu v americkém Aspenu jmenován asistentem Davida Zinmana.
Jako operní dirigent se představil v sevillském Teatro de la Maestranza s Janáčkovými Příhodami lišky Bystroušky. V sezoně 2004/2005 nastudoval v janovském Teatro Carlo Felice inscenaci Mozartovy opery Cosi fan tutte. V turínském Teatro Regio dirigoval Mozartův Únos ze serailu a v benátském Teatro La Fenice další Mozartovu operu Lucio Silla, s níž hostoval v roce 2006 i na salcburském festivalu. V Bayerische Staatsoper v Mnichově debutoval operou Doktor Faust Ferruccia Busoniho. Mezi jeho další produkce patřila Beethovenova opera Fidelio v Teatro San Carlo v Neapoli. V salcburském Grosses Festspielhaus provedl v roce 2004 se Slovenskou filharmonií Dvořákovu kantátu Stabat Mater. Publikum Národního divadla vřele ocenilo jeho kvality při zahajovacích koncertech 125. a 126. sezony a koncertech k výročí Mozartova narození v lednu 2008 a 2009. V sezoně 2008/2009 se v Národním divadle představil poprvé i jako operní dirigent, a to v Mozartově opeře La finta giardiniera (Zahradnice z lásky).
V zahraničí hostuje u orchestrů Tonhalle Orchester Zürich, London Philharmonic Orchestra, BBC Philharmonic orchestra, Izraelská Filharmonie, Staatsorchester Stuttgart, Oslo Philharmonic Orchestra, Orchestra Symphonica Toscanini, Staatskapelle Dresden, Staatskapelle Weimar, Royal Stockholm Philharmonic, Orchestre National de Lille, Orchestre National de Montpellier, NHK Symphony Orchestra Tokyo, Accademia Santa Cecilia Roma, Orchestra Della Scala, Sydney Symphony orchestra. V České republice účinkoval např. na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj a spolupracoval především s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Pražskou komorní filharmonií a Filharmonií Brno. Více informací na www.tomasnetopil.com

Přidej komentář