Sophie Hunger ze Švýcarska zahraje v Akropolis

15.09.2009 17:35 | Uhrančivé písně Sophie Hunger učarovaly českému publiku, když před dvěma lety předskakovala se svou skupinou Eriku Truffazovi na koncertech v Praze a Brně. Mezitím se z tehdy neznámé začínající umělkyně stal jeden z nejvýraznějších evropských hudebních objevů. Ve Švýcarsku narozená autorka zpívá především anglicky a zní jako surrealistické spojení Bjork s Nico, Joni Mitchell a Alenkou v říši divů dohromady.

"Podobně jako PJ Harvey zamlada je těžké ji ignorovat. V tom albu je ukrytá síla. Je obsedantní, strašidelné a krásné," napsal o švýcarské zpěvačce Sophie Hunger a jejím albu Monday's Ghost vlivný britský hudební časopis Mojo.

Zpěvačka se narodila v Bernu a prošla kosmopolitní výchovou. Její otec byl diplomat a Sophie vyrůstala v Londýně, Německu i Švýcarsku. Své první album vydala se skupinou Fisher ještě jako Émilie Welti, a poté už pod jménem Sophie Hunger natočila ve svém bytě samostatné Sketches on Sea, které vzbudilo silný kultovní ohlas. Ještě jako zcela neznámá vystoupila v pražské Akropoli jako předskokanka Erika Truffaze či v Londýně před švýcarskou skupinou The Young Gods. Jejich manažer Patrick David jí nabídl kontrakt u své nezávislé značky Two Gentlemen, a studiové album Monday's Ghost, které vyšlo loni na podzim, proniklo bleskově do čela švýcarského žebříčku i do distribuce velkých firem. Album produkoval Marcello Giuliani, basista švýcarského jazzového trumpetisty Erika Truffaze.


1. 10. - Palác Akropolis, 19:30 Sophie Hunger


Sophie Hunger zpívá především anglicky a zní jako kdybyste spojili Björk s Nico, Joni Mitchell a Alenku v říši divů. Její hořkosladké písně se pohybují na hranici reality, ironie a fantazie, působí jako kousavé sny, jejichž atmosféru podbarvuje atypická kombinace trombonu s kytarou a pianem. Někdy jsou provokativní, jindy romantické, ale bez patosu, či melancholické, ale bez fňukání. Jako špetku koření přidala Sophie Hunger na album i písně v němčině a duet se švýcarským hitmakerem Stephanem Eicherem ve švýcarsko-německém dialektu. Jako autorka má Sophie úžasný nadhled, dovede propojit písničkářskou klasiku se žhavou současností. Dokladem je skladba Sophie Hunger Blues, která textem, dikcí i rytmem připomíná nějaké z Dylanových talking blues. Příběh plný silných obrazů drží posluchače pět minut v napětí, až konečně v poslední sloce vystoupí Dylan jako kostlivec z šatníku a zpěvačka s ním vede dialog: "Nechám tě být součástí mého snu, když mohu být součástí tvých, to řekl Bob Dylan. Nechám tě být součástí mého snu, když mohu být součástí tvé reality, to jsem řekla já."


Sophie Hunger k nám přijíždí jako horký objev, ještě před rokem ji publikum neznalo. Mimochodem, ironii si udržuje i v rozhovorech: "Kdo jste jako osoba?" ptá ze novinář. Zpěvačka odpoví: "Myslíte, jako na rozdíl od situace, kdybych byla slonem?"

Přidej komentář