Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Joža Uprka ve Valdštejnské jízdárně zůstane až do 29. ledna

Joza Uprka ve Valdstejnske jizdarne
Joža Úprka, Sedliacka svatba, 1900 - 1910 (foto: Národní Galerie)
14.01.2012 12:00 | Joža Uprka (1861–1940)

Evropan slováckého venkova

 

Národní galerie v Praze – Sbírka umění 19. století, Nadace Moravské Slovácko

Před sto padesáti lety se narodil Joža Uprka, umělec, jenž zasvětil svůj život zobrazování každodennosti svého rodného Slovácka. Při této příležitosti probíhá ve Valdštejnské jízdárně v Praze výstava, která dílo Joži Uprky připomíná a která se snaží Uprkovu celoživotní tvorbu aktuálně zhodnotit.

Joža Uprka, bytostný kreslíř, malíř a grafik, ve svých dílech spojil znalost nových malířských postupů konce 19. století s dlouhou tradicí lidového umění rodného Slovácka. Ze stovek obrazů, akvarelů a kreseb je patrné obrovské zaujetí, vášeň a důvěrná znalost prostředí.

Díky osobnímu vztahu ke kraji, v němž vyrůstal, vytvořil Uprka plátna, jež dle slov profesora Václava Viléma Štecha podávají „velmi pravdivé pohledy do života jedné krajiny, jejích lidí

 i jejích přírodních situací“. Tím jeho živoucí obrazy uchovaly vizuální specifika regionu

pro další generace. 

 

Nejen z tohoto důvodu je však Joža Uprka pro svá díla ceněn. Na přelomu let 1892–1893 pobýval

v Paříži, což výrazně proměnilo jeho malířské uvažování. Podobně jako v té době tvořící impresionisté, k nimž byl v Čechách řazen, řešil v malbě otázky světla a účinky čisté barvy. V rozporu s dobovým trendem v umění čerpal barevnost svých obrazů přímo z rodného Slovácka. Od poloviny devadesátých let se jeho hlavním výrazovým prostředkem stala prosvětlená paleta a zejména barevná skvrna, dávající obrazu lehkost a průzračnost.Ve svém vrcholném tvůrčím období dosáhl Uprka harmonie mezi objektivní a subjektivní složkou díla, protože vyváženě propojil popisnost se zprostředkováním svého dojmu.

 

Joža Uprka se narodil v roce 1861 v centru Slovácka, ve vesnici Kněždub. Výtvarné školení získal na Akademii v Praze (1881–1884, profesoři Čermák a Lhota) a v Mnichově (1884–1887, profesoři Gysis a Seitz). Po návratu z Mnichova zůstal ještě dva semestry na pražské Akademii (1887–1888, profesor Pirner), záhy se však rozhodl usadit právě na rodném Slovácku.

Nejplodnější a nejintenzivnější léta v tvorbě i životě Joži Uprky představují devadesátá léta 19. a první desetiletí 20. století. Poté, co v roce 1894 na pařížském Salon de la Société des artistes français obdržel čestné uznání za obraz Pouť u Sv. Antonínka, cestoval po celém Slovácku, maloval, vystavoval a prodával. Zapojil se i do moravské spolkové činnosti, která v roce 1907 vyvrcholila založením Sdružení výtvarných umělců moravských, jehož prvním předsedou se Uprka stal. Spolupracoval a přátelil se s celou řadou moravských umělců, například s bratry Mrštíky

nebo s architektem Dušanem Jurkovičem. Neuvěřitelné pracovní nasazení je znát i v dílech z tohoto období: maloval plátna se „sociální“ tematikou, studie jednotlivých typů místních obyvatel při práci (sekáči, štěrkaři, plečky, hudci) nebo o svátcích, i velké figurální kompozice (poutě, hody).

 

Výstava ve Valdštejnské jízdárně je členěna dle témat, pro celou Uprkovu tvorbu charakteristických. Základ poskytl sám umělec, když jako nosné prvky života regionu (a tím i svého vlastního díla) uvedl „prácu, radosť, zbožnosť“. Tato témata jsou rozšířena o Portrét, Kroje a Alba. Prostor ale dostalo i tvůrcovo formální vyjádření: část Barevná skvrna ukazuje drobnější studie, na nichž je skvěle vidět Uprkovo výtvarné cítění. Představují ho také jako výborného malíře a koloristu.

 

Výstavu doprovází kritická monografie, která analyzuje Uprkovu tvorbu z různých úhlů pohledu: zasazuje jeho dílo do kontextu středoevropského umění, věnuje se možnostem využití jeho díla jako pramene poznání slováckého národopisu apod. Návštěvníci výstavy navíc mohou využít tištěného průvodce, shrnujícího o životě a díle Joži Uprky nejdůležitější informace.

 

 

Výstava vznikla za podpory Nadace Moravské Slovácko, jež se intenzivně věnuje shromažďování

a prezentaci díla Joži Uprky a dalších umělců spjatých se Slováckem.

 

Nadace spolupracuje s akciovou společností Z-Group, hlavním finančním partnerem výstavy.

 

Autoři: Helena Musilová, Tomáš Vlček

Kurátorka: Helena Musilová

Spolupráce: Milan Knížák, Petr Vašát, Jaromír Pelikán

Architektonické řešení: Milan Knížák, Jaroslav Bárta, Helena Musilová

Grafické řešení: Jaroslav Bárta a Matěj Bárta (Bárta & Bárta)

 

Autoři textů v monografii: Eva Bendová, Katarína Beňová, Aleš Filip, Xavier Galmiche, Alena Křížová, Dana Mikulejská, Roman Musil, Helena Musilová, Jaroslav Pelikán, Petr Šámal, Markéta Theinhardtová, Tomáš Vlček

 

Lektorské programy: Monika Sybolová, Pavla Černochová, Martina Lachmanová

 

 

 

 

Zvláštní poděkování: za finanční podporu katalogu a výstavy Poštovej banke a. s. a Z-Group a. s.

 

Poděkování: institucím a soukromým sběratelům za zapůjčení děl a vstřícnou pomoc při přípravě výstavy.

 

 

Výstava se koná ve Valdštejnské jízdárně v Praze, 23. 9. 2011 – 29. 1. 2012

 

Výstava se koná pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha a předsedy vlády České republiky Petra Nečase.

 

Zvláštní poděkování patří Senátu Parlamentu České republiky za podporu tohoto projektu.



Přidej komentář