Kandinskij, Kupka a Schönberg - Abstrakce a atonalita: Dobrodružství chromatiky v Museu Kampa

Vasilij Kandinskij, Bez názvu, 1915

29.05.2011 11:29 | David Daneš Vasilij Kandinskij, František Kupka a Arnold Schönberg

12. 5. – 31. 7. 2011

Abstrakce a atonalita: Dobrodružství chromatiky

Výstava tří významných osobností -Vasilije Kandinského, Františka Kupky a Arnolda Schönberga má šanci se stát zajímavou událostí letošní sezóny. Kandinskij je Praze, stejně jako Schönberg, vzácností a spojení má navíc vnitřní logiku. Jde totiž o koncept založený na zkoumání vztahu mezi abstrakcí a atonalitou, jejichž podstaty se v mnohém blíží. Vždyť zákonitosti hudební a výtvarné kompozice se na počátku minulého století do značné míry propojily.

Výstava těchto tří umělců se zcela přirozeně odehrává právě v Museu Kampa, které vlastní rozsáhlou a kvalitní kolekci Františka Kupky, v níž je řada důležitých obrazů a kreseb právě z období přechodu k čistě abstraktnímu projevu, který měl u Kupky velmi složitý vývoj, naprosto odlišný od ostatních průkopníků abstraktního malířství. Vasilij Kandinskij dospěl k abstrakci ve stejné době, ale na základě zcela odlišných myšlenkových pochodů. Byl inspirován spíš přírodními procesy a jejich složitými proměnami. Arnold Schönberg zase propojuje hudební objevy s výtvarnými, i když těžiště a hlavní přínos samozřejmě spočívá v hudbě.

Navíc se tato výstava propojuje s letošním ročníkem Pražského jara, čímž získává další rozměr, protože se objeví v jeho programu a přiláká tak další zájemce. V Museu Kampa při této příležitosti proběhnou některé koncerty zařazené do programu festivalu. Na projektu se významně podílí Dr. Jaroslav Bláha, který ho před dvěma lety inicioval a který se dlouhodobě zabývá vztahem mezi hudbou a výtvarným uměním.

Spojení zmíněných tří uměleckých osobností není náhodné. Výstava vychází do značné míry ze skutečnosti, že Kandinskij a Schönberg byli v úzkém kontaktu a vedli spolu korespondenci, v níž si vyměňovali názory na vztahy mezi hudební a malířskou kompozicí, mezi barevnými a hudebními tóny. V tomto smyslu se zamýšleli nad tím, že vědci i umělci vypozorovali tyto souvislosti a vyvozovali z nich určité důsledky, které pak vedly k nebývalému posunutí ve vývoji v hudbě i malířství. Každá se tří zúčastněných osobností má však na tyto přesahy mezi hudbou a malbou osobitý pohled. Kupka je například skeptičtější, připouští vztahy mezi barvami a zvuky, ale zároveň říká, že nelze tyto vztahy brát doslovně. Není tedy podle něj možné, abychom neodlišili možnosti vizuálních a audiálních sdělení.

Výstava naznačuje, jak hudba ze své podstaty ovlivnila vývoj abstraktního malířství, ale že samozřejmě existuje i zpětná vazba. Dokládá také, že v tomto období, tedy kolem roku 1910, se začíná i dlouhodobý proces vzájemného prorůstání různých uměleckých oblastí, smazávání hranic mezi nimi, sbližování principů, na kterých jsou založeny. Výstava je v tomto směru zaměřena na jeden z těchto možných vztahů a přitom jeho důsledným zpracováním navazuje na výstavu Počátky abstraktního umění, která se uskutečnila před několika lety v Paříži. Veřejnost bude tedy mít v době Pražského jara jedinečnou možnost spatřit pozoruhodnou výstavu, která bude přirozeně pronikat výrazně pozměněnou stálou expozicí Františka Kupky v Museu Kampa. K výstavě bude vydán katalog v češtině a angličtině.

Tagy: Výstava