Koncert Celestial Ground
Magazín kulturního dění v Praze a okolí 
Rakouský ples

Výstava fotografií korejského fotografa Ahaea, Pohled z okna, se dostává do své druhé poloviny

Ahae
Ahae: Pohled z okna
03.08.2011 12:47 | kurátor: Tomáš Vlček
15.07.2011 - 14.08.2011, Veletržní palác

Výstava představuje výběr z téměř milionu snímků, které Ahae vytvořil v posledních dvou letech. Jde o fotografie věnované průzkumu přírodního prostředí, jehož ochraně se autor věnuje od sedmdesátých let minulého století jako podnikatel, vynálezce, vědec a umělec. S jeho jménem jsou spojeny mezinárodní projekty budování ekologického hospodářství a ochrany přírody. Fotografické dílo se stalo přirozeným vyústěním Ahaeova soustředění na přírodu a její vnímání. Výběr ve Veletržní paláci navazuje na výstavu ve Vanderbitt Hall newyorského Grand Central Terminal z dubna a května 2011.


Chvění života v nehybném obraze
Keith H. Yoo

Ahaeovy fotografie odrážejí autorovy myšlenky a činy velmi skromným způsobem. V posledních dvou letech jich umělec udělal skoro milion, přičemž zhruba 90 procent z nich vyfotografoval z okna pokoje, kde bydlí a pracuje. Většina ukazuje kopce, pole, rybník, les a oblohu, jak je lze z této pozice zabrat. Zpočátku bylo to, jak Ahae chrlí fotografie z omezeného prostoru a na omezené téma mimo mé chápání, když jsem si ale jeho práce prohlížel podrobněji, napadalo mě mnoho myšlenek.
I v jeho omezeném prostředí spatříme rodinku srnčíků korejských, která většinou přichází časně ráno. Vidíme je, jak skáčou a hrají si, zastaví se, aby se napili z rybníka, a zase zmizí v lese. Pak je zde množství ptáků nejrůznějších tvarů, velikostí a barev. Sledujeme je, jak letí, odpočívají, při jídle i tehdy, když jsou sami požíráni, vzlet ptáků nejrůznějších druhů i jejich projevy lásky. Dokonce vidíme, jak za letu vypouštějí trus.
Bystré Ahaeovo oko a jeho rychlé reflexy zachytí ve vteřině obrazy velkých i malých ptáků, kteří kolem nás prolétnou. I když je to někdy daleko na obloze, podíváte-li se důkladněji, zjistíte, že tam nebo kolem nevelkého kopce létá pestré ptactvo pestrého temperamentu. Ahaeovy fotografie zachycují i pózy nespočetných ptáků na stromech, na padlých kmenech a větvích. Stromy, kde hnízdí, hrají všemi barvami, jsou oděny do šatu různé tloušťky a odstínů, s ročním obdobím se proměňují, jásavě září na slunci a pohasínají v dešti. V zimě slouží holé stromy ptákům, kteří přilétají, jako místo odpočinku.
Když se blíží jaro, větve stromů i holá země ožijí novými výhonky. Ani kdyby dali všichni badatelé světa své chytré hlavy dohromady, nedokázali by vyrobit ta drobná poupata života, která tiše vybuchují mezi stíny, kde se setkává sníh se slunečním svitem. I kousek půdy o velikosti čtvrt čtverečního metru vyživí květinu nebo malý stromek. Větší strom potřebuje prostor o velikosti větší fotografie, aby zapustil kořeny a stál pevně. Když zvířecí výkaly vsáknou, smísí se s vlhkým spadaným listím a pak zasvitne slunce, půda zavoní. Vůně země, která v zimě zmrzne a na jaře znovu roztaje, se spojí s čerstvým vzduchem, jejž vytvářejí stromy a tráva. Vzduch pak jako potravu konzumujeme svým tělem, které rovněž vzešlo ze země. A celý ten proces je v Ahaeových pracích živě znázorněn.
Když se díváme na stále se proměňující západní oblohu, jak ji fotografuje Ahae, musíme bezděky obdivovat, jak prázdný prostor dokáže bez přestání produkovat tak širokou škálu odstínů. Na okamžik zahlédnutý obraz mraku v kombinaci s barvou světla, které svítí zevnitř tak živě i jemně, nám odhalí harmonii okamžiku, který v našem časoprostoru ještě nebyl a už se nebude opakovat. Mnoho lidí žasne nad barvami počítačového monitoru, ale nedokáže ocenit práci přírody, která produkuje bez ustání podle toho, jak se mění roční období. Mnoha lidem dělá starosti globální oteplování a abnormální změny klimatu. Led na severním a jižním pólu taje a postupně připravuje o přirozené prostředí tučňáky, lední medvědy a tuleně. Hladina moří stoupá a přibližuje konec existence některým ostrovním národům. A i když na vrcholku Kilimandžára taje led, je na africkém kontinentu stále nedostatek vody a hladomor.
Navzdory znepokojivé realitě je stále mnoho společností i jedinců, kteří v honbě za finančním ziskem soustavně ničí životní prostředí. I když si lidé jsou obecně vědomi existence problému, přemýšlejí o něm jako o něčem, co existuje jen v televizi, nebo se domnívají, že někdo, snad politikové různých zemí, se problémem zabývá, a jsou proto lhostejní a zapomínají na vlastní odpovědnost. Když se dívám na Ahaeovy fotografie, napadá mě, kolik života potlačuje pás asfaltu před mým domem a kolik živočichů, vlastně svých sousedů, jsem vyhnal. Rychle zapomínáme, že čím víc bereme živočichům v našem sousedství - svobody i životního prostředí - tím víc ohrožujeme své vlastní zdraví a svobodu.
Ahaeovy fotografie jsou tichá prosba ve jménu reality této situace, ve které trpí lidstvo i příroda. Stejně jako se objektiv jeho fotoaparátu zaměřuje přesně na jedno místo, pronikají Ahaeovy snímky do našeho vědomí a připomínají nám naši lidskou zodpovědnost.
Ahae bere do rukou fotoaparát, aby denně udělal tisíce fotografií v široké škále témat, v noci i ve dne, za všech ročních období. Když uvážím jeho vytrvalost, nemohu si neuvědomit, jak podléháme moderním trendům - jsme otroky internetu a mobilního telefonu, nesnažíme se číst knihy, jsme líní napsat dopis a nechce se nám zapamatovat si jediné telefonní číslo, i když nás pronásleduje strach z demence.
Existují samozřejmě i fotografie, které Ahae udělal v dřívějších dobách, ale ty, jež byly vybrány pro tuto výstavu, pocházejí zhruba z posledních dvou let a z jednoho okna pokoje, kde Ahae žije a pracuje. Zvířata a přírodní scenérie na nich zobrazují nádhernou přítomnost i to, co by snadno mohlo být budoucnost našich dětí, i když se o své bezprostřední okolí začínáme zajímat a starat až nyní.
Ahaeovy fotografie nám připomínají, že příroda je živá, tak jak vždycky byla, čeká na péči každého z nás a šeptá i volá, že ještě není pozdě. Tak jako fotograf svou vytrvalostí, pílí, bystrým okem a chápáním přírody a láskou k ní vytvořil tato nádherná díla, musíme i my zvolit stejný přístup a vzít na sebe zodpovědnost za vlastní tělo, mysl i přírodní svět kolem sebe. Právě takový pocit zodpovědnosti mě přiměl napsat komentář k této sbírce fotografií.


O umělci
Životopis

Korejský fotograf Ahae se narodil roku 1941 v Kjótu v Japonsku. Jeho rodina byla za japonské koloniální nadvlády několikrát přemístěna a nakonec celá zůstala v Japonsku až do konce druhé světové války. Teprve po ní se vrátila do Koreje. Ahae projevoval tvůrčí sklony už od raného dětství.
Stal se mistrem ve výrobě masek a zkoušel dělat sochy, kreslit i malovat. Velmi záhy se také začal zajímat o bojová umění. Má černý pásek sedmého danu v taekwondu a je i velmi obratný judista. Po třicítce začal své tvůrčí schopnosti uplatňovat v obchodní sféře a přišel s vlastními unikátními produkty. V pětatřiceti letech pak založil svou první firmu.
Ovlivnil tehdy množství mladých lidí, kteří se v Koreji zapojili do hnutí za ochranu životního prostředí. Věnoval mnoho peněz na ochranu přírody a další charitativní projekty. Získal řadu mezinárodních ocenění za své vynálezy, k nimž patří například mýdlo na bázi papíru, samospínací a samovypínací ventilátor, který dnes používají domácnosti na celém světě, Hi-Boat -hydraulicky ovládaná bezpečnostní loď nebo nejrůznější pomůcky, jež obecně zlepšují zdravotní stav.
Pro olympijské hry v Soulu v roce 1988 Ahae navrhl řadu zábavných vodních hraček, které dodnes brázdí řeku Han v Soulu.
Protože se Ahae rovněž intenzivně zajímá o přírodní metody udržování zdraví, investoval vysoké finanční částky do výzkumu zdravých potravinových výrobků, přírodních léčiv a kosmetiky. Často hovoří o významu pravidelného cvičení pro zdraví, vybízí všechny k zdravému pohybu, a dokonce vynalezl vlastní cviky, které podporují zdravý krevní oběh. V poslední době Ahae získal tři zlaté medaile na soutěžích vynálezců v Ženevě (2007), Norimberku (2007) a Soulu (2006) za samo-irigační systém čištění tlustého střeva, který vymyslel v roce 2003. Za svůj život Ahae zaregistroval a vlastní přes tisíc patentů a obchodních značek.
Stoprocentní organickou certifikaci dnes mají dvě čajové plantáže v Jižní Koreji pod Ahaeovým dohledem. Pečlivě se na nich sleduje metoda sběru čajových lístků, vše se provádí ručně a dělníci se musí i přezouvat z běžných venkovních bot, když vstupují mezi rostliny. Musí také nosit speciální rukavice, aby chránili čajové lístky před baktériemi, a obličejové masky, aby nedýchali na lístky, které sbírají. Na jedné z těchto plantáží jsou potíže s plevelem svěřeny hejnům hus, které se smějí procházet po polích a oškubávat, co se jim zlíbí - naštěstí nejedí čajové lístky.
Ahaeova zemědělská činnost povznesla organické zemědělství na novou úroveň, která vysoko převyšuje pouhá organická a tržní měřítka. Jedním z příkladů je incident s takzvaným „ředkvičkovým hrobem". Na organické farmě na ostrově Čedžu jižně od korejské pevniny se pěstuje asi 3 000 ředkviček, z nichž se vyrábí tradiční korejský pokrm kimči. Jednou kuchařům došel cukr, a tak jej nahradili umělým sladidlem. Když to Ahae zjistil, nařídil, aby byly všechny ředkvičky zakopány do země, nad nimi navršen pahorek a umístěn nápis, který „hrob" vysvětluje. V tomto ohledu na sebe Ahae bere zodpovědnost až do extrému. Sám by kimči obsahující umělé sladidlo nikdy nejedl, a tak je přece nemůže prodat někomu jinému ani vyhodit, protože ví, že by mu mohlo uškodit. Ahae je rovněž předsedou správní rady letoviska Highland Springs Resort v jižní Kalifornii, které provozuje Farmu 123. Jejím hlavním produktem je levandule a tamější pole patří k největším certifikovaným organickým levandulovým polím ve Spojených státech. Každý rok se tam pořádá levandulový festival, aby veřejnost mohla vidět pole v nejkrásnějším rozkvětu.
Ahae se veškerou svou činností snaží působit na ostatní, aby sdíleli jeho pocit zodpovědnosti za ochranu přírody, rozvážnou produkci a využívání přírodních potravinových zdrojů a aby při tom stále měli na paměti lidské zdraví.


Fotografování

Ahae začal v sedmdesátých letech sbírat fotografické přístroje a fotografovat. V této činnosti aktivně pokračoval i v osmdesátých letech, ale později mu ji jiné závazky časově neumožňovaly. K fotografování se vrátil teprve nedávno. V posledních dvou letech udělal přes milion snímků, většinou z jediného okna.
Všechny fotografie ze sbírky Pohled z okna byly pořízeny vyspělými digitálními fotoaparáty. Ahae používá mnoho různých přístrojů včetně fotoaparátů vyrobených v Německu, Dánsku, Švédsku, Japonsku, Izraeli, Švýcarsku a Koreji. Pracuje s objektivy všech velikostí, které lze na trhu sehnat, včetně velmi vzácných sběratelských kusů. K většině zvířecích snímků ve sbírce Pohled z okna Ahae použil fotoaparáty japonské výroby s teleobjektivem. Snímky scenérií byly pořízeny nejrůznějšími fotoaparáty, ale zejména středního formátu. Ahae v posledních letech dělá průměrně 2 000 až 4 000 fotografií denně. Proto si musel domů pořídit přístroj na rychlejší zpracovávání snímků. Jedinými povolenými zásahy jsou drobné korekce, odstraňování skvrn a mírné kontrastování a korekce světla. Chce mít své fotografie co nejpřirozenější, a proto je nikdy neořezává, nemění barvy, nestříhá, nelepí a nekombinuje, ani do obrazu nevnáší žádné cizí prvky.
Konečnou podobu dává jeho uměleckým dílům slavná firma Duggal Visual Solutions v New Yorku. Na kvalitu snímků přísně dohlížejí Ahaeovi lidé.
Rozměry fotografií se různí podle tématu. Neorámované snímky se pohybují v rozmezí 28 x 40 cm až 183 x 275 cm. Existují i snímky velikosti většího plátna, přičemž největší měří 5 x 10 metrů. Ahaeovým cílem není jen vyrobit výborné fotografie; chce všem otevřít oči, aby se naučili vidět bohatost života, který je hned vedle nás - stačí, když se podíváme z okna.


ZDROJ: www.ngprague.cz


Přidej komentář